Modulové sestavy jídelny řeší zásadní problém: prostor, který se mění podle toho, kolik lidí zasedne ke stolu. Základem je zvolit dostatečně hluboký stůl, obvykle 75 až 90 cm, aby se na něj vešly talíře i servírovací mísy, a k němu přidat lavici nebo židle, které lze kdykoli odsunout ke stěně. Stůl umístěte tak, aby kolem něj zůstal průchod alespoň 90 cm — to je minimum, se kterým se pohodlně vejde i člověk nesoucí plný tác.

Moduly se vyplatí skládat po vrstvách. Nejprve postavte pevný základ: stůl a úložný prvek, který drží obslužné nádobí, ubrousky a svíčky. Teprve pak řešte sedací plochy, protože jejich počet určuje, kolik lidí se u stolu skutečně posadí. Pokud hledáte osvědčené kombinace skříněk, lavic a stolků, na miros-nabytek.cz najdete přehled konkrétních sestav včetně rozměrů, které se v českých bytech reálně vejdou. Vyhněte se nákupu celé sady najednou, raději doplňujte díly podle toho, jak zjistíte, co vám u stolu chybí.

Doladění rozhoduje o tom, jestli bude jídelna působit jako výstavní kout, nebo jako místo, kde se dá každý den jíst. Sladťte výšku desky s výškou sedáků — rozdíl kolem 27 cm je pro většinu lidí pohodlný. Barvu modulů držte ve dvou tónech, jinak se prostor rozpadne. Závěsné svítidlo umístěte přímo nad střed stolu, ne nad střed místnosti, a jeho spodní hranu nechte zhruba 75 cm nad deskou, aby nikomu nešlo do očí.

Posledním krokem je test provozu. Projděte si jídelnu s plným talířem v ruce a sledujte, kde se zasekáváte. Často stačí posunout úložný modul o pár centimetrů nebo vyměnit jednu židli za lehčí, kterou lze snadno přisunout. Modulový nábytek má tu výhodu, že se nemusí měnit celý — stačí vyměnit jeden díl a jídelna funguje dál.